Mohou vaši práci nahradit roboti?

Společnost Gu Song se nedávno zapojila do výzkumu robotů v oblasti umělé inteligence a podepsala dohodu o spolupráci s touto společností na vývoji lékařského robota s umělou inteligencí. Oznámila, že v USA dosáhla zisku v podobě specifického systému pro roboty. První z nich není nic nového, ať už se jedná o britský vývoj nástrojů a robotických chirurgických systémů Leonarda da Vinciho, nebo o americký systém Jun Fang, který byl použit ve válce. Roboti pro dálkovou chirurgii dosáhli technické úrovně velmi vysoké úrovně. Pokud jde o roboty s dálkovou chirurgií, v souladu s příslušným popisem jsou pouze jednoduchou kopií lidského chování a neznamená to, že robot má skutečnou osobnost na různých úrovních. Rozhodně si nemyslíme, že by to zničilo lidský pokrok. Neustálé mluvení o robotech a hrozbě umělé inteligence je nudné, ale můžeme se stejně tak bavit o mnohem jednodušším tématu, které úzce souvisí s životem každého člověka: Může robot nahradit vaši práci? Toto téma zní trochu odtažitě, ale ve skutečnosti by mnoho pracovníků společnosti Foxconn mělo pocítit konkurenci ze strany robotů. Minulý měsíc mateřská společnost Foxconnu, Hon Hai Group, oznámila, že zavede možná tisíce robotů, kteří nahradí lidské, aby se snížily náklady na pracovní sílu. Předseda představenstva Hon Hai Terry Gou zároveň tisku řekl, že Hon Hai je připraven do tří let dosáhnout sedmdesátiprocentní automatizace výrobních linek a plánuje nahradit pracovníky roboty, aby se zlepšila efektivita výroby. Již v roce 2011 pan Gou zazněl podobným způsobem: Hon Hai zavede milion robotů místo pracovníků a Hon Hai v pevninské Číně v současnosti zaměstnává celkem asi milion pracovníků. Ekonomové i kritici z ekologického hlediska se domnívají, že program zmírní současný nedostatek pracovních sil v Hon Hai a zmírní spory v Laosu, které mohou pracovníky zbavit nekonečných přesčasů s jednoduchou mechanickou prací. Mnoho optimistických finančních komentátorů uvedlo, že popularita robotické technologie může pracovníky zbavit nudného, ​​těžkého a dokonce i nebezpečného pracovního prostředí, což jim umožní pracovat a život se stát pohodlnějšími a důstojnějšími. Pokud jde o robotickou technologii, která by mohla vést ke snižování počtu pracovních míst, mnoho ekonomů se domnívá, že ztracená pracovní místa budou doplněna z jiných oblastí, například z robotické výroby. Tato myšlenková linie často připomíná zápletku filmu „Charlie a továrna na čokoládu“, kde byl Charlieho otec na začátku práce v továrně na zubní pastu Zui zodpovědný za otáčení víka sáčku naplněného zubní pastou. Továrna na zubní pastu si však za účelem zvýšení efektivity výroby koupila robota na otáčení víka zubní pasty, což Charlieho otec přišlo o práci a rodinu v těžké situaci. Po filmu Zui si však Charlieho otec našel lepší práci, neboť v továrně na zubní pastu, nebo v předchozí práci, byl zodpovědný pouze za opravy strojů, které si vyžádal. A samozřejmě někteří ekonomové jasněji rozhodli, že i když je výsledná nezaměstnanost normální, mechanizace a automatizace jsou směrem rozvoje produktivity, a proto je nutné přinášet oběti. Když *v době průmyslové revoluce byla strojová práce zničena, obyčejní lidé se vrhli do továren a rozbíjeli stroje, ale historický trend mechanizace výroby je nezastavitelný. S rozvojem a pokrokem společnosti vznikají nová pracovní místa, takže se není třeba příliš obávat. Eric a Andrew z Massachusettského technologického institutu si to však nemyslí. Ve své knize s běžícím strojem, kterou spoluautoři Rifkin napsali o tvrzení, že výroba stejného zboží vyžaduje stále méně a méně pracovníků, a nakonec se počet pracovníků blíží nule. To je nepochybně znepokojivý závěr. Eric a Andrew se snaží tento problém vyřešit pomocí organizačních inovací. Myslí si, že Kickstarter a Amazon, zastoupené modelem crowdsourcingu, přivedou medián amerického příjmu ke stagnaci. V Číně však čelíme problému, který může být vážnější. Nezaměstnanost ve Spojených státech, kde střední odborné dovednosti tvoří vysoký podíl pracujících, přesto stále existuje velký počet pracovníků, kteří konkurují strojům. Čínští pracovníci, zejména migrující pracovníci, jsou tváří v tvář konkurenci robotů zranitelnější a často neovládají speciální profesionální technologie, které jim poskytují nízkou cenu. Navíc pro mnoho migrantů druhé generace je problém závažnější. Mnozí z nich si ani neosvojí základní zemědělské dovednosti a více závisí na moderním městském životě než na pohodlí svých rodičů. V jistém smyslu tito mladí lidé patří do města a je pro ně již těžké se vrátit na venkov. A s pokrokem v mechanizaci zemědělství se obávám, že i když se vrátí na venkov, bude pro ně těžké najít si vlastní oporu. Budou čelit konkurenci generace robotů, a pokud v ní nevyhrají, bude to obrovská tragédie. I když si myslím, že migrující pracovníci budou první, kdo se setká s dopadem robotů, neříkám tím, že se ostatní tzv. intelektuální pracovníci nemusí obávat. Dopad technologií ve všech aspektech, například online vzdělávání, může mít dopad na profesní dráhu učitelů a tak dále. Dopad technologií a jejich řešení stojí za to, aby se každý z nás zamyslel. Nevím, jestli tento svět má takzvané ponižující a celou práci, ale vím velmi dobře, že je to něco jiného, ​​co není nic jiného než nezaměstnanost, která se snadno projeví ztrátou důstojnosti.